Vuoigatvuohtalágádus

Dieđihančállosis muitaluvvo vuoigatvuohtalágádusa bargguin ja doaimmas

Olbmo vuoigatvuođaide gullá vuoigatvuohtadorvu dehege vuoigatvuohta oažžut áššis gieđahallojuvvot duopmostuolus áššáigullevaxxat ja almmá dárbbašmeahttun maŋŋoneami haga. Vuoigatvuohtalágádusa bargun lea addit riektedorvvu.

Vuoigatvuohtalágádussii gullet

• iešmearrideaddji duopmostuolut
• ášševuoddjelágádus ja eará vejolašvuohta oažžut riekteveahki ja
• rihkusáššiin sivaheaddjelágádus

Duopmostuoluid mearridan ráŋggáštusaid ja mearrádusaid ollášuhttimis vástidit bággobearraneiseválddit, Fáŋggaiddikšunlágádus ja Kriminálagáhttenlágádus.

Poliisa ii gula vuoigatvuohtalágádussii, muhto dan bargguide gullá ovdadutkan dehege rihkkosiid vuoigatvuođalaš čielggadeami vuosttaš muddu.

Duopmostuolut

Duopmostuolut juogaduvvojit dábálaš duopmostuoluide ja hálddahusduopmostuoluide. Dasa lassin leat muhtin sierraduopmostuolut.

Almmolaš duopmostuolut leat gearret- dehege diggerievttit, hoavvarievttit ja alimus riekti (AR). Gearretrievttit gieđahallet riido- ja rihkusáššiid. Guhtenai gearretrievtti duopmobiirii gullet dábálaččat máŋga gieldda. Gearretrievtti duomus sáhttá váidalit hoavvariektái.

Hoavvarievttit gieđahallet eanas gearretrivttiid mearrádusain dahkkon váidalusaid. Hoavvarievtti duomus sáhttá váidalit alimus riektái dan dáhpáhusas, ahte AR mieđiha váidalanlobi.

Hálddahusduopmostuolut leat hálddahusrievttit ja alimus hálddahusriekti (AHR).

Hálddahusduopmostuolut gieđahallet eiseválddiid mearrádusain dahkkon váidalusaid. Hálddahusrievtti mearrádusas oažžu dábálaččat váidalit alimus hálddahusriektái, muhto muhtin áššejoavkkuin galgá álggos jearrat váidalanlobi AR:s.

Sierraduopmostuolut leat ee. márkanriekti, bargoduopmostuollu ja dáhkádusriekti. Dat gieđahallet iežas sierranassuorggi áššiid. Márkanrievtti mearrádusas sáhttá ášši mielde váidalit juogo alimus hálddahusriektái dehe alimus riektái. Bargoduopmostuolu ja dáhkádusrievtti mearrádusain ii sáhte váidalit earret muhtin bártedáhkádusáššiin.

Riektegeavvan

Riektegeavvamat leat dábálaččat almmolaččat dehege olbmot besset boahtit daidda. Giddejuvvon gieđahallan sáhttá dollojuvvot dalle, go rievttis gieđahallojuvvojit hui hearkkes, priváhtaeallima áššit. Rievtti mearrádusa loahppaboađus lea almmolaš.

Riektegeavvan gearretrievttis

- Rihkusášši

Rihkusášši gieđahallojuvvo dábálaččat dan báikegotti gearretrievttis, man guovllus rihkus lea dahkkojuvvon. Rihkusášši biddjo johtui dikkis dan maŋŋel, go poliisa lea rihkusilmmuhusa dehe eará rihkuseahpádusa vuođul doaimmahan ovdadutkama ja sivaheaddji lea mearridan čuoččáldahttit ášši. Dábálaččamus rihkkosat, mat duopmostuoluin gieđahallojuvvojit, leat johtolaga dorvvohuhttimat, gárrenvuodjimat, illasteamit, suoládeamit, behttosat ja gárrenávnnasrihkosat.

Rihkusriektegeavvamis leat fárus áššáskuhtton dehege áššálaš sihke virggálaš sivaheaddji. Mielde sáhttá leat maid áššeoamasteaddji dehege rihkkosa oaffar. Dáin riektegeavvama oassebeliin geavahuvvo oktasašnamahus áššeosolaččat. Dikkis leat mielde dávjá maid duođašteaddjit dehege vihtanat.

Sivaheaddji rolla lea mávssolaš riektegeavvama manu dáfus. Son gáibida stáhta ovddasteaddjin ráŋggáštusa olbmui, gii eahpiduvvo leat sivalaš rihkkosii. Sivaheaddji ii leat duopmostuolu oassi, muhto son doaibmá iehčanasat. Su bargun lea buktit ovdan rihkušášši duođaštusaid, maiddái áššálažžii ávkkálaš áššiid. Gearretriekti juogo dohkkeha dehe hilgu sivaheaddji ovddidan stevnnega.

Jos sivaheaddji ii čuoččáldahte ášši, áššeoamasteaddji sáhttá dahkat dan maid ieš.

Vihtanin gohččojuvvon galgá álohii boahtit riektái, muhto son ii dárbbaš duođaštit lagaš fuolkkis vuostá. Vihtan galgá hupmat duođa iige son oaččo čiehkat áššiid, mat leat su dieđus. Sus lea vuoigatvuohta oažžut buhtadusa riektái boahtimis.

Rihkusášši gieđahallan ovdána dábálaččat čuovvovaš ortnegis:

Sivaheaddji ovddida gáibádusas ja daid ákkaid. Jos áššeoamasteaddji lea báikkis, sutnje addojuvvo sáhkavuorru sivaheaddji maŋŋel. Son sáhttá ovddidit iežas gáibádusaid ja ilmmuhit leago ovttaoaivilis sivaheddjiin.

Áššálaš sáhttá juogo mieđihit dehe biehttalit dagu. Son vástida maid dasa miehtágo máksit áššeoamasteaddji gáibidan buhtadusaid.

Čuovvovažžan sivaheaddji ja áššeoamasteaddji ákkastallaba oainnuska dárkileappot. Áššálaš cealká iežas oaivila dikkis ovdan buktojuvvon áššiin.

Dán maŋŋel lea vihtaniid gullama vuorru ja eará duođaštusaid ovdan buktin. Áššeosolaččat muitalit oaiviliiddiset dikki áigge ovddiduvvon duoađaštusain ja das mot áššis sin mielas galgá dubmet.

Loahpas riekti árvvoštallá ja addá duomu. Rihkkosii sivalažžan gávnnahuvvon dubmejuvvo dábálaččat ráŋggáštussii.

Unnislágán rihkusáššiid sáhttá mearridit okta duopmár. Eará rihkusáššiid mearrida ovtta duopmára ja golmma lávdeolbmo čoakkádus. Lávdeolbmot leat gielddastivrraid válljen eará go skuvlejuvvon áššedovdit, geat ovddastit rievttis sierra álbmotosiid oainnuid.

Dikki sajes ášši sáhttá dolvojuvvot soabahallamii earenoamážit dalle, jos láhkarihkku lea nuorra. Álgaga soabahallamis sáhttá dahkat rihkkosa dahkki, oaffar, sivaheaddji, poliisa dehe sosiálaeiseváldi. Soabahallin doibmet bargui skuvlejuvvon olbmot.

- Riidoášši

Riidu, mii boahtá gearretriektái, sáhttá guoskat ovdamearkkadihte mánáid áittardeami, vealggi máksima, gávppi, soahpamuša dulkoma dehe árbbi.

Riidoášši riektegeavvamis áššeosolaččat leat áššeoamasteaddji, gii lea johttáhan ášši ja áššáskuhtton, geasa gáibádus ovddiduvvo.

Ášši boahtá johtui dalle, go áššeoamasteaddji doaimmaha gearretrievtti kansliijai čálalaš stevdnenohcamuša. Das galgá ee. čilget, mii gáibiduvvo ja galgá ákkastallat gáibádusa. Áššáskuhtton olbmo stevdnemis fuolaha gearretriekti juogo boastta dehe stevnnetolbmo bakte.

Gearretriekti bivdá álohii vuohččan áššáskuhtton olbmos čálalaš vástádusa stevdnenohcamuššii. Eanas riidduin čovdojuvvojit juo dás čálalaš válmmaštallanmuttos.

Jos nu ii geava, de áššegieđahallan jotkojuvvo duopmára jođihemiin njálmmálaš válmmaštallamis. Das čilgejuvvo, mas riiddu oassebealit duođaid leat sierraoaivilis. Dán muttos áššeosolaččat galget dábálaččat maŋimusat ilmmuhit buot gáibádusaideaset ja daid ákkaid seamma go maid duođaštusaid, maid sii áigot ovddidit gáibádusaideaset doarjjan. Áššegieđahalli duopmár čilge maid leago áššis vejolaš soabadit.

Jos válmmaštallamis eai beasa soabalaš čovdosii, ordnejuvvo váldogieđahallan, mas vihtaniid ja maid áššeosolaččaid gullet persovnnalaččat.

Riidoáššis oktage ii dubmejuvvo ráŋggáštussii, muhto gearretriekti mearrida, mii lea rievttes dehege lága mielde meannudeapmi.

Mearrádusa dahká dábálaččat okta duopmár, muhto viiddes riidoáššis golmma duopmára čoakkádus. Bearášvuoigatvuođalaš riidoáššis (omd. máná áittardeapmi, mas oassebealit leat sierraoaivilis) mearrádusa dahká ovtta duopmára ja golmma lávdeolbmá čoakkádus.

- Ohcamušášši

Gearretriekti gieđahallá maid stuora meari ohcamušáššiid. Dat leat ovdamearkkadihte náittosearut ja máná áittardeapmái guoskevaš riiddohis áššit sihke giddodagaid gávppi lágačuorvva- ja giddehusáššit. Ohcamušáššiid gieđahallá dábálaččat gearretrievtti kansliijabargoveahka.

Riektegeavvan hálddahusrievttis

Eiseválddiid mearrádusain sáhttá dábálaččat váidalit hálddahusriektái. Hálddahusrievttit gieđahallet vearroáššiid, gielddaáššiid, huksen- ja birasáššiid, sosiála- ja dearvvašvuohtadikšunáššiid sihke eará hálddahusáššiid. Vearroáššiin, gielddaáššiin ja máŋggain sosiálaáššiin galgá álggos ohccojuvvot vuigen ovdamearkkadihte lávdegottis dehe alit doaibmaorgánas. Easka vuigengáibádussii addojuvvon mearrádusas sáhttá ohcat nuppástusa hálddahusrievttis.

Ášši boahtá johtui hálddahusrievttis, go váidaleaddji doaimmaha dohko váidalančállosis. Dan maŋŋel hálddahusriekti háhká cealkámuša mearrádusa dahkan eiseválddis. Hálddahusriekti gullá váidaleaddji háhkojuvvvon cealkámušaid ja vejolaš eará čilgehusa geažil.

Hálddahusriekti čoavdá eanas oasi váidalusain áššegirjjiid vuođul. Maiddái njálmmálaš gieđahallan sáhttá ordnejuvvot, jos váidaleaddji dan bivdá ja áššái sáhttá njálmmálaš gieđahallamis buktit lassičuvgehusa.

Njálmmálaš gieđahallamis váidaleaddji ovddida gáibádusas ja daid ákkaid. Dan maŋŋel gullojuvvo mearrádusa dahkan eiseválddi ovddasteaddji oaidnu áššái. Gieđahallamis sáhttá dárkkálnuhttit daid gáibádusaid ja váidalusákkaid, mat leat buktojuvvon ovdan čállosiin. Njálmmálaš gieđahallamis gullet dávjá maid vihtaniid ja áššedovdiid.

Mearrádusa dahket hálddahusrievttis golbma duopmára áššemeannudeaddji ráhkadan evttohusa vuođul. Mielladearvvašvuohtaáššiin ja mánáidsuodjalanáššiin mearrádusa dahkamii oassálastá láhkaoahppan lahtuid lassin áššedovdilahttu. Birasgáhtten- ja čáhceáššiid čoavdimii oassálastet njealje duopmára, geain oassi leat omd. luonddudoalu áššedovdit.

Riekteveahkki ja riektegeavvama goasttádusat

Riektegeavvama oassebeliin lea duopmostuolus dávjá láhkaoahppan riekteveahkki, vaikko láhka ii dan gáibitge. Dábálaččat veahkkin doaibmá ášševuoddji, almmolaš riekteveahkki dehe láhkaolmmoš.

Jos soames eahpiduvvo lossa rihkkosis, de son oažžu stáhta ruđaiguin bálkáhuvvon bealušteaddji. Seksuálarihkkosis dehe bearašveahkaválddi oaffar sáhttá oažžut stáhta ruđaiguin bálkáhuvvon veahki dehe doarjjaolbmo.

Áššeosolaš goasttida ieš juridihkalaš veahkis, jos sutnje ii leat mieđihuvvon riekteveahkki dehe stáhta ruđaiguin bálkáhuvvon veahkki. Goasttádusat šaddet riektegeavvanveahki bálkkás ja buhtadusain, mat máksojuvvojit vihtaniidda.

Jos áššeosolaš vuoitá áššis, vuostebealli dábálaččat buhtte sutnje riektegeavvangoluid. Muhto jos son vuoittahallá, de son šaddá dábálaččat buhttet vuoitán oassebeallái dán riektegeavvangoluid. Hálddahusrievttis eaktun goluid buhttemii lea goitge dat, ahte livččii govttoheapme, jos ášši vuoitán oassebealli šattalii máksit goluid ieš.

Ášši gieđahallamis duopmostuoluin berrojuvvojit dasa lassin riektegeavvangolut, maid dábálaččat máksá ášši johttáheaddji. Hálddahusrievttis muhtin mearrádusat leat nuvttá ja earáge mearrádusain mávssu berret dušše jos váidalus hilgojuvvo.

Ráŋggáštusaid ollášuhttin

Sáhkkoráŋggáštusaid ollášuhttimis fuolahit Vuoigatvuohtaregistrerenguovddáš ja bággobearraneiseválddit. Jos dubmejuvvon sáhkut, buhtadusat dehe eará mávssut eai máksojuvvo eaktodáhtos, bággobearranolmmoš sáhttá olggosmihtidit oasi bálkkás, ealáhagas dehe opmodagas, vai máksu šaddá máksojuvvot. Jos sáhkut eai šatta berrojuvvot, duopmostuollu sáhttá rievdadit sáhkuid fáŋgavuohtan.

Fáŋgavuohtaráŋggáštusaid ollášuhttá Fánggaiddikšunlágádus. Fáŋgaduomu sajes sáhttá dubmejuvvot servodatbálváluš dehege gohcinvulosaš bálkkáhis bargu. Muhtin báikegottiin lea geahččaluvvome nuoraidráŋggáštus. Dáid servodatčuovvumušaid ollášuhttin gullá Kriminálagáhttenlágádussii. Fáŋggaiddikšunlágádusa ja Kriminálagáhttenlágádusa doaimma stivre Rihkusčuovvumušdoaimmahat.

Vuoigatvuohtaministeriija
Juovlamánnu 2003